Na co chci jít letos do kina
Tady je opět seznam filmů na které chci jít v prvním pololetí do kina (tj., kde mi hodně záleží na vizuálním zážitku):
- 4.3. Alenka v říši divů -- líbila se mi kniha a je to 3D
- 8.4. Souboj Titánů -- akce; zajímá mě jak vypadá remake
- 27.5. Prince of persia -- akce; nostalgie po PC hře
V druhém pololetí pak nesmím zapomenout na Inception. A do multikin jedině na 3D, ať nám ta malá kina ještě chvíli vydrží 
.
Nejsem advokát JUDr. Ondřej Veselý
Asi před dvěma týdny mně došla od okresního soudu ve Strakonicích do datové schránky zpráva, ze které jsem pochopil, že budu obhajovat studentku Janu D. (23) v jedné konkrétní trestní záležitosti (nechávám si pro sebe). Zpráva byla adresována mně -- nešlo tedy o chybu systému datových schránek. A šlo vůbec o chybu? Napadla mě i možnost, že stát rozjíždí ve velkém pořádný LARP.
Od té doby, co jsem absolvoval základy soukromého a veřejného práva mám v soudy takovou důverů, že jsem se rozhodl nevyužít své lehce dobyté pozice advokáta a trestní řízení nesabotovat. Obratem jsem dal paní Martě P. (zodpovědná administrativa) vedět, že mi přidělená role přijde trochu přitažená za vlasy, a že bych se viděl spíš na lavici obžalovaných, nebo v roli svědka. Koneckonců neměl jsem čas případ nastudovat do té míry, abych dokázal Janu D. věrohodně obhájit.
Paní Marta P si možná přečetla můj předchozí příspěvek (Už mi můžete poslat poštovní datovou zprávu
Paní Marta P. po mé odpovědi nejspíš na datové schránky zanevřela úplně. Její reakce totiž přišla obyčejnou poštou. Podepsaný a orazítkovaný dopis však na zapeklitý případ vnesl jasné světlo -- zamýšlený adresát se jmenuje JUDr. Ondřej Veselý. Já mu tímto do Písku přeji úspěšnou obhajobu.
Už mi můžete poslat poštovní datovou zprávu :)
Poštovní datová zpráva je pojem, který vymyslela naše milá státní správa. V podstatě je to jen alternativa k mailu, která má jedno plus -- stát ji garantuje. Takže když třeba Pepovi pošlu datovou zprávu o tom že mi ještě nevrátil tu knížku, co jsem mu před rokem půjčoval, pak už se nemůže vymlouvat na to, že nevěděl, že mi ji má vrátit. Stát od té doby ví, že na zprávu kliknul a považuje ji po právní stránce za doručenou a přečtenou.
Možná to někomu připomíná několik let starý koncept (převzetý z Německa) soudních obesílek: dojde-li vám obálka se specifickou barvou pruhu, je automaticky po několika dnech (právně) považována za přečtenou. Takhle to ale funguje jen při komunikaci se (zjednodušeně) státními úřady.
Od 1.1. 2010 je možné si takto posílat i zprávy mezi sebou (tj. mezi fyzickými i právnickými osobami navzájem). Ona výhoda jakési "garance" je těžko uchopitelná, nevýhody jsou jednodušší a je jich víc:
- cena za jednu zprávu je 78,- (ale čím víc zpráv, tím je to levnější)
- komplikovaná aktivace (čistého času víc jak hodina různého instalování, vyplňování a registrací; včetně návštěvy Czech POINTu)
- při přihlašování je nutno pokaždé zadat tři kódy (jeden se mění pokaždé, další jednou za 90 dní)
- do července je takhle povoleno posílat pouze faktury
- doručená poštovní datová zpráva se po devadesáti dnech smaže, uložení na delší dobu je placená služba (uložit zprávu jinde nelze aniž by neztratila cejch garantované zprávy)
Zatím mám pocit, že to je služba především pro vizionáře, ekology a veřejnou správu. Takže -- první známý, co mě pošle poštovní datovou zprávu má u mě čokoládu . Zatím mě došla jen jedna (omylem od nějakého soudu ve Strakonicích). ID mojí schránky je g28h82q.
PEF konečně zjišťuje že se univerzita přejmenovala
Provozně ekonomickou fakultu (PEF) přejmenování univerzity zřejmě zaskočilo. Teprve po více než dvou týdnech od změny názvu vydalo PR oddělení PEF tiskovou zprávu. s názvem "Dlouho očekávaná změna názvu univerzity v Brně". Ačkoliv autoři i dále v textu zdůrazňují, že PEF změnu "již dlouho očekávala", nebyla fakulta schopná se na přejmenování připravit a teprve prohlašuje, že "důsledky změny se projeví v administrativních úkonech".
Úraz ve škole a možná i zodpovědnost
ilustrační foto
Vstup do budovy Q v areálu Mendelu je tvořen dvojitou bariérou z mohutných prosklených dveří s kovovým rámem. Vypadá to, jakoby hmotnost tohoto pohyblivého kolosu byla daná nějakou zbrusu novou protipožární vyhláškou, která má zabránit jejich otevření v případě jaderného výbuchu uvnitř budovy. Za konstrukcí však stojí, mnohými studenty z jiných důvodů nenáviděný, návrh Ing. arch. Jana Chlupa. Tak jako tak, pro některé lehčí studentky je vstup do školy podobný jedné ze závěrečných scén (6min video) Ghost in the Shell (androidka, jedna z hlavních postav, se v ní oděna jen do nefunkčního maskovacího zařízení pokouší otevřít jistý druh tanku).
I proto jsou dveře vybaveny pohybovým čidlem a těžkou hydraulikou, která s nimi manipuluje.
Fotobuňka reaguje na vstup procházejícího přibližně čtyři metry před jeho potenciálním kontaktem s dveřmi. Dveře tak mají při mé cestovní rychlosti 2m/s zhruba dvě sekundy na otevření. Nestačí to úplně. Aby nedošlo k přetížení hlavní rozvodné sítě, otavírají se poměrně pomalu, a aby nemusel rychlejší chodec zpomalit, je nutné se drobnou kličkou pootevřenými dveřmi (s drobným vychýlením trajektorie) provlíknout.
Zmíněné "provlíknutí" je mnoho let optimalizovaný, asi desetinu vteřiny trvající, pohyb vycházející z předpokladu, že rychlost otevíraných dveří je konstantní. Vstupní dveře si od včerejšího odpoledne vybraly právě tu "provlíkací" desetinu vteřiny aby se pochlubily svým novým dárkem k Novému roku - brzdou. Ta je v nejnevhodnější chvíli s pořádnou ránou zasekne na místě a spustí zpětný chod. Jedná se o chybu.
Hlavní myšlenka tohoto článku je krátké zamyšlení nad určitým posunem v mém chování. Ještě před několika lety bych šel domů, dal si na tržnou ránu pár mašliček a s trochou štěstí se ještě pár týdnu chlubil super jizvou.
Ale dnes?
| vyhledání a informování vrátného o závadě | 15 minut |
| pokus o ošetření v nejbližší nemocnici | 10 minut |
| ošetření v úrazovce | 2 hodiny |
| přeočkování proti tetanu | 1,5 hodiny |
| první návštěva pojišťovny | 15 minut |
| schůzka s univerzitním bezpečákem a vyplňování zprávy o úrazu | 15 minut |
| vytahování stehů | 1 hodina |
| druhá návštěva pojišťovny | 15 minut |
| psaní článku do blogu | 20 minut |
| celkem | cca 6 hodin |
Tak si říkám čím to je. Jsem jenom zvědavej jak tady ty sociální systémy fungují? Jde mi o peníze? Jsem prostě jen starší a ti to tak většinou dělají? Vadila by mi riziko jizvy? Nemám nic lepšího na práci?